Historie obce Smrkovice
Smrkovice byly vyhlášeny - vesnickou památkovou zónou v orce 1995. Dominantou Smrkovic se stala Náves na které se nachází několik památkových budov. Návsi ve Smrkovicích kromě historického špýcharu a statku ve stylu jihočeského selského baroka dominuje kaplička z první poloviny 19 století zasvěcená Panně Marii.
Děkujeme p. Ladislavu Mrzenovi za poskytnutí fotografie Smrkovic, která je použita v titulce stránky.
Název obce byl odvozen od rodu Smrků, jehož příslušníci ves obydlovali.
První zmínka o Smrkovicích je z roku 1253, kdy král Václav I. potvrdil vlastnictví vsi Smrkowitz (Smirkovwicz) pražským křižovníkům - klášteru Křížovníků s červenou hvězdou v Praze. Další zmínka je až z roku 1542, kdy si tuto ves dala již obec Písecká vložit do zemských desek. Písku pak byly Smrkovice zkonfiskovány a brzy zase vráceny. V roce 1546 patřily pod rychtu putimskou, ale brzy se vrátily spolu se Semicemi opět pod obec píseckou. Zastavme se ještě u roku 1859, kdy byl v srpnu ve vsi velký požár, který schvátil polovinu obce. Vznik názvu Smrkovice pochází podle starých análů od pana Smrka, tedy ves osidloval rod Smrkových.
Díky držení a blízkosti opevněného města se ve vesnici brzy proměnila výstavba z dřevěných obydlí na stavby zděné. Toto tvrzení je podložené katastrem map z roku 1837, kde je převážná část vesnických stavení vedená jako nespalná. V roce 1849 byly Smrkovice prohlášeny oficiálně samostatnou obcí. Za třicetileté války utrpěla ves značné ztráty. V 19. století vznikly samoty Na Boubíně.
Některé lokality ve Smrkovicích mají starý původ. Platí to zejména o lokalitě Na Boubíně. Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české, dokončené v roce 1539, se již o Boubíně zmiňuje a řadí ho k roku 942.
Dodnes se ve Smrkovicích říká Na Zámečku. Na jihovýchodním okraji Hůrek je malý pahorek, kde je i nyní znatelné tvrziště. Pravděpodobně zde stála tvrz z poloviny 13 st. obklopená hlubokým příkopem a nízkým valem.
K obci zasahují Hůrky, kde je polesí Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenbrga. V historii zde hlavními hospodářskými dřevinami byly dub, smrk, buk, bříza, osika a olše. Později se zde osvědčil uměle zavedený modřín a začátkem minulého století vysazená dougláska, která se ukázala jako odolná proti suchu.
Vydlaby se objevují už na mapě z roku 1837. Název lze odvodit od toho, že sloveso vydlabati znamenalo také vytlačiti něco odněkud. Selský les ve Smrkovicích byl označován jako Vydlabský, neboli vytlačený, oddělený od Hůrek.
Ve Smrkovicích byla r. 1793 otevřena škola (č. 7 1/2 - později přečíslováno na č. 50 - "u Adámků"). Do této smrkovické školy docházeli také děti ze Semic dříve vyučované v Písku.
1. ledna 1976 došlo k připojení obcí Semice, Smrkovice a Nový Dvůr k městu Písek.
Smrkovice za dob Třicetileté války
... Mansfeld oblehl celé město a svůj hlavní stan si zvolil v blízké a opuštěné vesnici Smrkovice. Kanonádou kamennými koulemi způsobili vážné narušení jinak pevných městských hradeb i ochozů na jejich vnitřní straně. Po několika dnech byla zničena i jedna z bašt, která zesilovala opevnění.
Památky ve Smrkovicích
Usedlost čp. 23 s křídlovým štítem
Nejznámější památkou lidové architektury je usedlost čp. 23 s křídlovým štítem, která se nachází na návsi nad kaplí Panny Marie. K usedlosti je připojena podsklepená sýpka se střílnovými otvory. V devadesátých letech 20. století byla nalezena středověká fasáda, která je zdobená rytím, dekorativními vlysy, motivem betlémské hvězdy a dvojicí lidských postav. Sýpka je datovaná do roku 1646. Podobná sýpka se nalézá v v severozápadním rohu návsi.
Další usedlosti s křídlovými štíty jsou také poblíž návsi. Jedná se o stavení čp. 12 a 13. Dům čp. 12 má menší štít. Dům čp. 13 má zdobnější plochu štítu. Usedlost čp. 16 má secesní štít a vjezd do dvora vede přes bránu. Usedlosti s branou se dochovaly v západní části návsi.
Kaple se zvoničkou ve vesnici na návsi je zasvěcena Panně Marii a je z 1. pol. 19. století.
Vedle návesní kaple se nachází kříž v ohrádce.
Proti návesní kapli se nachází památník obětem I. světové války.
Kříž rodiny Krejčovy z roku 1908 ve vesnici na křižovatce směrem k Hůrkám.
Kříž ve vsi z roku 1912 na křižovatce ulic Polní a Šibánky.
Detail spodní části kříže rodiny Krejčovy z roku 1908 v obci na křižovatce směrem k Hůrkám. Detail malované výzdoby sýpky u usedlosti čp. 23 na jižní straně návsi.
* Za fotografii děkujeme obyvatelce Smrkovic paní Ludmile Kačírkové
Další informace o Smrkovicích v tisku a na internetu
- Historický článek o Smrkovicích na webu chatar-chalupar.cz
- Mapa stabilního katastru ze 30. let 19. století archivnimapy.cuzk.cz (pokud si rozkliknete skicu, uvidíte i komu v této době patřila jednotlivá pole)
Smrkovice v historické literatuře
- Das Königreich Böhmen: Bd. Bidschower Kreis. 1835
(od strany 288, psáno v němčině - v dobové němčině)
k dispozici online na play.google.com - Mittheilungen des Ornithologischen Vereines in Wien
(od strany 173, psáno v němčině)
k dispozici např. zde: ia600808.us.archive.org (v pdf) - Oesterreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen (1868)
(na straně 27, psáno v dobové němčině)
k dispozici online na play.google.com - Neues Archiv für Geschichte, Staatenkunde, Literatur und Kunst (1829)
(na straně 190, psáno v dobové němčině)
k dispozici online na play.google.com - Václav Hájek z Libočan - Kronika česká (Hájkova kronika, 1539)
k dispozici online - Digitalizovaný exemplář Hájkovy kroniky (vydání 1819) .: na reader.digitale-sammlungen.de
Letecké fotografie, dobové mapy - Smrkovice
Letecké snímky a mapové podklady Smrkovic ještě od dob Rakouska-uherska. Snímky a podklady byly získány z mapových serverů: mapy.cz, maps.google.com a kontaminace.cenia.cz.
Smrkovice - Ráj Českých minerálů
Tato lokalita je méně známá, co se týče výskytu minerálů. Přesto se tu náchází v malých místních lomečkách krystaly do velikosti 1mm a více. Jmenují se JAROSITY a BARITY. Jarosity zde jsou obvykle v dutinách s hematitizací. Nejčastěji v dutinách okolo 1mm, kde tvoří občas pěkné krystaly krásného smolného lesku, připomínající brilianty. Nejlépe se blýskají na slunci.